Je to přesně rok. Rok od toho, kdy jsme s Helenou seděly v našem oblíbeném mexickém baru a poprvé laškovaly s myšlenkou literárního projektu. Rok od toho, kdy jsme první recenze psaly nejistou rukou, ale s jistým záměrem. Podívat se na knihu svýma očima. Předat pocity, které v nás knížka vyvolala. Nechat v textu převládnout to, co spojuje čtenáře celého světa: vášeň pro literaturu.
Pamatuju si nervozitu a natěšené očekávání, s nimiž jsme projekt spouštěly, a bujaré nadšení, když se mezi našimi fanoušky objevil první člověk, který nebyl ani maminka, ani ségra.
Lidi. Pro ně projekt vznikl. A díky nim běžel.
Při vánočním focení nám modraly prsty. To poslední, co se nám chtělo dělat večer po práci, bylo psát recenzi.Aby nebylo poznat, že všechno fotíme do zásoby v jeden den, převlékaly jsme se v křoví na Grébovce. Po sto první jsme nahrávaly audio ukázku, protože jsme se zase přeřekly v poslední větě (díky Hořavo!). Potkávat jsme se musely zásadně v kavárnách, o kterých jsme chtěly psát, a během hodiny v nich vypít tolik druhů kafe, kolik podnik nabízel – sice jsme pak neměly ani na párek v rohlíku, ale kručení žaludku bylo zdárně přehlušeno bušením srdce. A vůbec jsme s tím vším chtěly prostě párkrát seknout.
Díky lidem jsme ale vždycky nabraly nový dech.
Díky Lucce Zajíčkové, která nám pomohla se skvělou, čistou, lehkou a moderní grafikou webu.
Díky Marii, našemu prvnímu hostujícímu blogerovi.
Díky Valdovi, jeho neutuchajícímu zájmu a vánočnímu mailu, který nám, když jsme to nejvíc potřebovaly, zase dal naději, že to, co děláme, má smysl.
Díky Martě, která měla chuť psát, když my jsme nemohly.
Díky Honzovi a Martinovi, kteří s námi měli trpělivost, když jsme doma lezly po stropě, kradli pro nás růže, hledali nebelvírské lvy a drželi zápalné lahve na focení.
Díky vám, kteří se sem vracíte tiše. I díky vám, kteří nás podporujete nahlas.
Díky.
Zjistily jsme, že v tom nejsme samy. A že ani nechceme být. Proto vás zveme mezi sebe.
89 Publishers odteď nebude fungovat jenom pod perem nás dvou, ale otevírá se jako platforma, sdružující literární blogery, recenzenty a nadšence. Lidi, které baví kreativně číst a psát, točí se kolem knih nebo mají chuť se k literatuře vyjádřit.
Ve všech hlavních principech zůstává 89 Publishers nadále stejné. Nezbavíte se Helenina sarkastického humoru, ani mých patetických výlevů. Přibydou k nim ale další osobité styly a pohledy na literaturu. A my věříme, že tak pro vás bude 89 Publishers ještě rozmanitější a zajímavější a budete mít důvod se sem vracet o to častěji. V menu nově naleznete záložku Blogeři, v níž budou postupně přibývat všichni, kdo se chtějí na projektu podílet. Najdete tam jejich medailonky, odkaz na blogy i seznam článků, kdybyste se zamilovali do někoho konkrétního.
A to už je snad všechno. Tuším, že mě Helena stejně přetrhne jako hada, až uvidí, jak jsem se zase rozněžnila. Ale nalijme si čistého vína, právě proto na mě tenhle článek hodila.
Zkrátka a dobře: jsme zpět! A chceme tu i vás, jako přispěvatele nebo čtenáře. Díky za přízeň a pro pravidelnou dávku emocí se zastavte zase za rok.
Skoro se červenám, když tu vidím své jméno. 🙂 Těší mě, že jsem sehrál tak důležitou úlohu a hlavně mám radost, že pokračujete. Už mi to docela chybělo.
Bude-li potřeba nějak podpořit, udělám, co se dá. 🙂
Úloha to byla doopravdy důležitější, než by si člověk asi uměl představit. Nakonec celý náš život tvoří zdánlivé maličkosti. Takže díky je na naší straně. 😉