Z Riikky Pelo, autorky románu Náš všední život, na první pohled vyzařuje zvláštní energie. Celým životem jí provází rytmus a tvoří také hlavní poznávací znamení její prozaické tvorby. Jak spisovatelka vnímá tíhu bytí a fyzičnost jazyka se můžete dočíst v našem rozhovoru.
Životopisné romány. Moje úchylka. Tenhle život někdo opravdu prožil. Stalo se to. A pak, často desítky let po smrti daného člověka, přijde spisovatel, který se pokusí rekonstruovat nejen události, ale i pocity někoho, koho zná jen z papíru.
Možná už sledujete, jak naši rubriku Blogeři plní zajímavé osobnosti. Naprosto nás dostal zájem všech, kteří se s námi chtějí podílet na šíření literatury. Takže jsme se rozhodly je poznat osobně a uspořádaly jsme historicky první literární piknik.
Coffee corner bakery na Korunní ulici má mezi tolika nově vznikajícími kavárnami těžkou pozici. Musí se zatraceně snažit, aby nezapadla. Některé podniky na to vyzrály dobrým marketingem. Coffee corner bakery vsadila na kvalitu.
Vyšel Sojčák, byl vidět všude. Obrázek smutného ptáčka se vám zaryl pod kůži, i když jste ho minuli jen na obálce v knihkupectví. A o rok později jsem ho konečně přečetla i já.
Olga Tokarczuková není mainstreamová autorka. Přesto je jí všude plno a pro dobrý důvod – její knihy jsou plné toho, na co jiní autoři už docela zapomněli, nebo se tak aspoň snaží tvářit – svědomí.
Když jsme s Terezou spustily 89 Publishers, dělaly jsme to s nadšením a s touhou mluvit o dobrých knihách. Obě dvě jsme hýřily nápady, jak tuhle naši vášeň přiblížit celému světu. Unikla nám jedna věc. Že tím svou vášeň nakonec můžeme vzdálit samy sobě.
Jarda Konáš je z Hudebních masakrů známý tím, že se s ničím nepáře. Trochu vypočítavě navrhuji jako místo setkání hudební klub Kabinet múz a doufám v obměkčující účinek. Jenže Jarda je od samého počátku tak bezprostřední a dobře naladěný, až nakonec málem zapomenu přejít od pokecu nad pivem k tomu, proč jsme se sešli.
Běžně tady najdete beletrii a už jsme se vytasily i s poezií, ale dnes se vydáme do vod literatury faktu. Protože si to zaslouží a nemusíte být zrovna kafkologové a kafkofilové, abyste tuhle knihu ocenili.