Ke dnu

Pokud vám přišlo líto, že se kniha Do tmy soustředila pouze na jednu hlavní postavu Anny Bartákové, její volné pokračování Ke dnu vám to svými početnými hrdiny ze stejné vesnice bohatě vynahradí.

Chlapec v pruhovaném pyžamu

Začnu netypickou otázkou. Viděli jste film? Já ano, před lety. U scény s ošetřováním odřeného kolene v kuchyni jsem brečela, ne jako jedna želva, ale jako čtyři želvy, kterým se stalo něco hodně, ale opravdu hodně strašnýho a ony roní krokodýlí slzy! Podotýkám, že já u filmů obvykle brečím pouze v případě, když se tam […]

Život v Paříži

Jsem trochu snílek a už od malička přemýšlím nad tím, jaké by to bylo, probouzet se každé ráno s výhledem na něco jiného než na Prahu. Žít mimo stověžatou matičku bych chtěla zkusit – a Lisa Anselmová mi přiblížila, jak by to mohlo vypadat.

Čekání na Bojanglese

Dlouho jsem nic nenapsala a čekala, až mě přepadne ta samovolná touha nechat všechno na světě stát a moct a chtít jen psát. A není divu, že ve mě takovou chuť vyvolala knížka, v níž čiší vášeň z každého řádku.

Do tmy

Léto na vesnici má v české literatuře téměř romantický nádech. To ovšem zcela neplatí v prozaické prvotině Anny Bolavé s pochmurným názvem Do tmy, která získala Magnesii Literu 2016.

Jeden den

Nevím, jestli je to létem, nebo knihami, které jsem četla předtím. Čas od času dostanu chuť na něco, co je nenáročné, ale ne brak, o lásce, ale ne přeslazené, vtipné, ale chytře. Dobré pohodové čtení. Knižní ekvivalent girl next door.

Mons Kallentoft

Máte rádi detektivky? Nebo jinak – žánr severské krimi vám nic neříká a detektivky vás nelákají? Možná vám přijdou všechny pořad stejné. V tom případě doporučuju sáhnout po Monsi Kallentoftovi. Stál na začátku mé vášně pro severské spisovatele. Od první Zimní oběti jsem mu propadla a od té chvíle je jistotou v širokých vodách severských a jiných […]