Jediná vánoční tradice, kterou už několik let radostně dodržuji, je opíjení se domácím svařákem, ale pro dobro věci (a aby mě Terka přestala zásobovat důvody, proč jsou Vánoce super) se tedy zlomím a udělám to aspoň pořádně. Zapomeňte na úklid, překrajování ovoce, podpalování bytových textilií a jiné zvelebování domova a jděte ven!
Kavárny se začínají plnit. Příští týden začíná na Masárně podzimní semestr. Je to ten hezčí. Státnice daleko, přátelé blízko, vinařské trhy na Svoboďáku na spadnutí a peněženka po prázdninových brigádách pozitivně naladěná.
Slíbila jsem na pátek článek. Několikrát (Terka se mě bůhví proč ptá na jednu a tu samou věc pořád dokola). V pondělí jsem byla do noci v práci. V úterý jsem byla unavená. Ve středu líná. A ve čtvrtek jsem zcela neplánovaně podnikla Tour de Brno café.
Mám ráda, když si kolem sebe můžu udělat svůj pracovní bordel. Mám ráda, když se mi neseká wifina. Mám ráda, když se obsluha nevtíravě usmívá.