Nejočekávanější knihy dubna

Duben, ještě tam budem. Kde? Za kamny, přeci! S hromadou nových knih, které tenhle měsích vycházejí. Vybraly jsme pro vás ty, které podle nás stojí nejvíce za pozornost. Tak se nechte inspirovat.

juan

Reputace – Juan Gabriel Vásquez (Paseka)

Pětašedesátiletý kreslíř a karikaturista Javier Mallarino je žijící legenda kolumbijské politické satiry, člověk, jehož pero má už léta moc rozhodovat o osudech druhých. Právě ve chvíli, kdy se ocitá na vrcholu kariéry a přebírá vysoké státní vyznamenání, jej však setkání s neznámou mladou ženou náhle konfrontuje s téměř třicet let starou událostí, kterou mezitím vytěsnil z paměti, a zásadně zpochybní jeho reputaci a hodnotu jeho celoživotního díla. Mistrně komponovaný text nového Vásquezova románu, upomínající na vrcholné prózy Iana McEwana či J. M. Coetzeeho, je působivým zamyšlením nad dvojsečnou mocí médií i lidské paměti. Jeho autor, považovaný dnes za nejpozoruhodnějšího představitele současné latinskoamerické prózy, v něm po strhujícím Hluku padajících věcí znovu potvrzuje svůj mimořádný vypravěčský a stylistický talent.

Ulice zlodějů – Mathias Énard (Kniha Zlín)

Ulice zlodějů je výjimečný román. Na příběhu marockého chlapce Lachdara nám Mathias Énard odhaluje krutou současnost na obou březích Středozemního moře. Chudoba, nesvoboda, obyčejná chuť žít narážející na příkazy a zákazy víry i v té nejradikálnější podobě na marocké straně a deziluze, marnost, nenaplněné představy na druhé straně Gibraltarského průlivu, konkrétně v Barceloně. To vše na pozadí právě probíhajícího arabského jara. Jedinou jistotou v takovém světě jsou sny, láska a četba detektivek.

——— pseka—-

—–asek

 

Sucho – Jane Harperová (Host)

Australské městečko Kiewarra sužuje dlouhodobé sucho, které si vybírá daň nejen na přírodě a dobytku, ale i na psychice místních obyvatel. Na jedné z farem najdou mrtvou ženu a jejího syna. O kus dál stojí auto otce rodiny Luka Hadlera, ten pravděpodobně manželku i dítě zastřelil a pak spáchal sebevraždu.

Na pohřeb přijíždí Lukův dávný kamarád, federální policista Aaron Falk, který v městečku prožil dětství. Vrací se nerad, počítá hodiny, kdy bude moct zase odjet. Od začátku je zřejmé, že tady není vítán.

Na naléhání Hadlerových Falk spolu s místním policistou Racem znovu neformálně otevřou vyšetřování zdánlivě jasného případu. Postupně vycházejí najevo různé maličkosti, které nahlodávají zprvu nezpochybnitelnou verzi o dvojnásobné vraždě a následné sebevraždě. Jak Falk proniká do okolností úmrtí, otevírají se staré rány a vznikají nové. Aaron a Luke totiž měli tajemství. Tajemství, o němž si Falk myslel, že je dávno pohřbené, ale po Lukově smrti opět vyplouvá na povrch…

Povídky podivných – Ransom Riggs (Jota)

Ještě dříve, než slečna Peregrinová vytvořila smyčku – domov a útočiště – pro dnes již dobře známé podivné děti, existovaly příběhy o podivných dětech a zvířatech, které se nejprve tradovaly ústní cestou, dokud se jejich písemného zpracování neujal v roli editora jeden z nejpovolanějších, podivný Millard Nullings. Jedná se o příběhy z historie podivných, ve kterých se dozvíme, že děti nejprve bez problémů žily ve společnosti lidí běžných, obyčejných, ale jejich zvláštní schopnosti a nadání je postupně vytlačovaly na okraj, až je obyčejní lidé vyhnali ze svého středu úplně.

Některé z deseti povídek čtenáři zčásti znají ze zmínek v trilogii o podivných dětech ze sirotčince slečny Peregrinové – třeba tu o laskavém obru Cuthbertovi či o holubech z katedrály Svatého Pavla – jiné jsou zcela nové a uvádějí nové, neznámé hrdiny.

Jiné barvy – Orhan Pamuk (Argo)

Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů, které sahají od autorových vzpomínek na dětství přes pronikavé vhledy do těch nejbizarnějších koutů města na Bosporu až po kritické úvahy o světových literátech i vlastním psaní a zahrnuje i delší povídku. Z této různorodé mozaiky se skládá překvapivě ucelený, téměř románový svět spisovatele rozkročeného mezi Západem a Východem, který i z nenápadných každodenností dokáže vytvořit nesmírně poutavý příběh.

Gilliameska – Terry Gilliam (Jota)

Terry Gilliam, režisér a spoluzakladatel skupiny Monty Python, ve svých memoárech živelně líčí svou pitoreskní životní pouť z chladného severu amerického státu Minnesota až do nejžhavějšího prostředí současnosti – Hollywoodu, s delšími či kratšími zajížďkami do kulturní divočiny New Yorku, Los Angeles a Londýna šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Mnohé z jeho životních epizod si svou barevností a neotřelostí nezadají s jeho výtvarným a režisérským rukopisem.

Gilliameska je pestrou směsí mnoha dosud nepublikovaných kreseb, fotografií a pronikavých postřehů okořeněných mnohdy drsným humorem. Vystupuje zde i řada hvězd ve vedlejších rolích – George Harrison, Robin Williams, Jeff Bridges, Robert De Niro, Brad Pitt, Uma Thurmanová, Johnny Depp, Heath Ledger, a především všichni ostatní Pythoni – a mihnou se tu i další ikony moderní doby od Woodyho Allena, Franka Zappu, Richarda Nixona až po Huntera S. Thompsona.

 

Každý bulí nad cibulí – Ester Stará, Milan Starý (Paseka)

Kolik má tma očí? Jak to dopadne, když se had ožení? K čemu potřebuje postel chapadla? Co se stane alergikovi, když sní kiwi? A jak vypadá Ježíšek? Známá autorská dvojice navazuje na nejlepší českou tradici poezie pro děti. Vtipné, chytré a skvěle pointované básně si zamilují nejen nejmenší, ale i jejich rodiče. Na čtenáře čekají verše halloweenské, pirátské, ba dokonce palačinkové. Seznámí se s lekavou babičkou, zavítá na sraz zeleniny, naučí se, jak správně stolovat a jak péct buchty z kedluben… Nápadité a vtipné ilustrace dokazují, že když se setkají dvě výrazné osobnosti, jež sdílejí fantazii a veselý pohled na svět, vznikne dílo, které je radost číst a prohlížet.

Spisovatel jako povolání – Haruki Murakami (Odeon)

Haruki Murakami nedává rozhovory, nerad se fotí, a taky připouští, že poměrně nerad rozebírá to, co napsal. Přesto napsal knihu, v níž se vyjadřuje k tématu spisovatelství. Nejsou to eseje v pravém slova smyslu, autor volí takovou formu, jako by šlo o rukopisy připravovaných přednášek – jako by přede mnou v malé přednáškové síni sedělo třicet až čtyřicet lidí a já k nim promlouval co možná nejpřátelštějším tónem… Několik kapitol z této knihy vyšlo původně v japonském literárním časopise Monkey. Nejsou to však texty na objednávku, jak autor upozorňuje, ale texty, které vznikaly spontánně a které spisovatel psal pro sebe samotného. Můžeme je tedy vnímat jako kompilaci názorů na to, jak se píše literatura.

Hygge – Prostě šťastný způsob života – Meik Wiking (Jota)

Proč jsou Dánové nejšťastnějšími lidmi na světě? Odpovědí je hygge, říká Meik Wiking, ředitel Institutu pro výzkum štěstí v Kodani.
Hygge je pocit, který zažíváte během bouřky, když jste v pohodlných ponožkách schoulení na pohovce, přikrytí měkkou dekou. Je to ten pocit, když u stolu osvětleném svíčkami společně se svými milovanými jíte své oblíbené jídlo a povídáte si. Je to pocit, který se vás zmocní, když se s šálkem oblíbené kávy v ruce díváte na rudé ranní světlo na jasné modré obloze. Hygge je o atmosféře a prožitku. Je to o sdílení se s lidmi, které máme rádi. Pocit domova. Pocit bezpečí. Pocit vnitřního klidu a blaženosti.

Projekt Kronos – Pavel Bareš (Host)

Být hrdinou není ve skutečnosti ani zdaleka takové, jak se o tom píše v komiksech.

Píše se rok 2052 a to málo, co po válce ze světa zbylo, halí šero nukleární zimy. Attiona City, jednu z posledních výsep lidské civilizace, zevnitř požírá záhadná epidemie a společenské rozkoly. Zatímco prominentní občané v horních částech města se vzpamatovávají z válečných hrůz, méně šťastní obyvatelé spodního Downtownu je pořád prožívají. Narůstající exkluze a půtky konkurenčních mafií jsou ale pouze prvními výstřely do tmy předznamenávajícími občanskou válku. Město ovšem není tak bezbranné, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Ve své nejtemnější chvíli si Attiona City zvolí ochránce: Jasona Blakea, mladého Downtownera, který si celý život nepřál nic jiného než být hrdinou. A teď se mu — k jeho smůle — přání vyplní. Už brzy ovšem zjišťuje, že se na své křížové výpravě za záchranou města zapletl do mocenských bojů, které vysoce přesahují jeho síly.

Láska z prachu hvězd – Krystal Sutherlandová (Yoli)

Henry Page ještě nikdy nebyl zamilovaný. Je beznadějným romantikem, který stále čeká, že se jeho první velká láska objeví na scéně ve zpomaleném pohybu, srdce vynechá úder, vše bude podkreslovat instrumentální hudba. Proto když se z ničeho nic objeví ve škole Grace Townová, neupravená holka chodící o holi a v klučičím oblečení, Henry jen stěží může tušit, že se má jeho život obrátit naruby.
Grace, polámaná dívka s tajemnou minulostí, zbortí Henryho dosavadní představy o lásce a ukáže mu, že mezilidské vztahy jsou složité, krásné i pomíjivé stejně jako výbuchy hvězd ve vzdálených galaxiích.

ella

Lahodně s Ellou – Smoothies a šťávy (Omega)

30 nových receptů v kapesním vydání od autorky bestselleru Lahodně s Ellou.

Tato kniha je první ze série plánovaných knih chutných, výživných a superrychlých receptů v malém formátu. Ella miluje smoothies a džusy! V této knize shromáždila 30 zcela nových a unikátních receptů na výživné smoothies a úžasné džusy s použitím snadno dostupných surovin rostlinného původu, plných lahodných chutí.

Jednoduché a rychlé – prostě ideální pro každodenní shon. Vychutnejte si borůvkovo-hruškový snídaňový koktejl, energií nabitý zelený sen nebo lahodný mátovo-kokosový shake.

(Visited 364 times, 1 visits today)

3 thoughts on “Nejočekávanější knihy dubna”

  1. Na Jiné barvy už čekám víc než rok – jejich české vydání Argo mnohokrát odkládalo. Orhan Pamuk je prostě skvělý, četl jsem už všechny jeho české překlady, takže pro mě opravdu nejočekávanější kniha. Ovšem Murakamiho musím mít taky, už jen proto, že je to Japonec, ale asi i kdyby nebyl. Nejspíš mám na něj vypěstovanou závislost. 😉

  2. Ještě malá připomínka: Magický průvodce městem pod pahorkem vyšel už 30.3.2017, ale to je opravdu detail. Doma ho zatím nemám, ale číst ho chci. 🙂

    1. Díky za upozornění! To je tak, když člověk upravuje už jednou hotové – původně tam nebyl 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *