Lolita

Lolita je pojem. Lolita je klasika. Lolita je léto a Lolita je cesta. Lolita je literatura. Lolita je film. Lolita je styl a Lolita je provokace. A když to jméno budete rychle opakovat, nevznikne z toho žádná sprosťárna. Kupodivu.

Těžko psát o díle tak profláknutém. Kdo ho nečetl, zná aspoň obsah. A i ten, kdo by neznal obsah, užívá jméno hlavní hrdinky v přeneseném významu tak přirozeně, jako by knihu četl.

Pokud patříte k té druhé skupině, jednoduše se do románu Vladimira Nabokova pusťte. Nemusíte ho milovat, nemusíte ho nenávidět, ale přečíst, přečíst ho musíte.

Jestli jste Lolitu už četli, přečtěte si ji znovu. Nebo ji jen prolistujte. A hledejte. Skryté odkazy, vtipy, narážky, větve příběhu, které při prvním setkání minete. Tak jako já.

 


IMG_6150 (1)

Humberto Humberto vyprávěj…

KLIKNI


 

Když se k vám totiž Lolita dostane poprvé, bude vám nejspíš kolem čtrnácti. A nějaký světaznalý kamarád vám řekne: To si přečti, to je fakt hustý! (Pozn. autora: Dnešním jazykem odposlechnutým v MHD: To si přečti, to je úplně nejdál!) A ono to hustý fakt je, ale už z podstaty vašeho věku se zážitek zúží na nadšené zhnusení nad tím starým prasákem, co klátí malou holku. Někteří frajeři ještě přidávají kritický dovětek o tom, že si o to ta puberťačka beztak řekla a že jediná sympatická postava byl šílenec Quilty, co byl aspoň vtipně nafrčenej.

Jenže když se k Lolitě dostanete v letech blížících se spíše věku vypravěče Humberta než Lolity, uvidíte něco jiného. Mnohem komplexnějšího a propracovanějšího. Příběh přestane působit prvoplánově jako provokace a začnou se z něj linout tóny ironie, tragiky, lži, sebeklamu a, nesuďte mě, něhy.

 


14063886_501449560054723_1791095516345364975_n
Co znamená léto s Lolitou?

KLIKNI


 

Lolita nám může být protivná od první k poslední stránce, ale můžeme si jen domýšlet, kdo vlastně Lolita sama o sobě byla. Její postava se vyvíjí jen negací k ostatním. Nejdřív se vymezuje vůči své matce, pak i vůči Humbertovi.

Právě postava Lolitiny matky vám nesmí uniknout. Příběh neopouští, jak by se mohlo zdát, ale její vliv se táhne s Lolitou až do konce knihy.

A pak Humbert Humbert. Jeho postava si k nálepce pedofila začne střádat další, zajímavější, přívlastky, které se vrství v takovém množství, že už se k tomu původnímu jednoduchému označení čtenář těžko vrací. V akademickém světě je Humbert pokládán za prototyp nespolehlivého vypravěče. Ve světě nás, obyčejných čtenářů, jednoduše za alibistu. Všimněte si, jak popisuje své city. Skoro rytířsky. A nevěří tomu náhodou sám? Nebo jen odvádí pozornost od činu, za který je ve skutečnosti doopravdy souzen?

Vladimir Nabokov ze svého vypravěče udělal precizního ohybače reality. Každou chvíli vás udeří rétorický patos vystupující v kontrastu s jeho činy. Zavřete ho, až zčerná! Křičíte v duchu, abyste zakryli své neospravedlnitelné okouzlení.

„LO! LOLO! Lolito!“ slyším se volat ze dveří do slunce a akustika času, vydutého času, přitom zabarvuje mé volání a jeho zrazující chraplavost takovou škálou úzkosti, touhy a bolu, že kdyby byla mrtvá, jediným trhnutím by vypáčila zip jejího nylonového rubáše. Lolito!

A vy voláte spolu s ním…

 


stažený soubor

To si přečti, to je úplně nejdál!

KLIKNI


 

(Visited 533 times, 1 visits today)

3 thoughts on “Lolita”

  1. Lolitu miluju! Poprvé jsem se s ní seznámila prostřednictvím filmu s Jeremy Ironsem a Dominique Swain a dodnes si pamatuju ten zvláštní pocit po zhlédnutí. Navíc, kniha neztrácí nic ze svého kouzla ani po letech.

  2. Poprvé jsem ji četl snad už na střední, nebudu radši počítat, jak je to dlouho. Minulý rok po výborné knize Jak jsme v Teheránu četli Lolitu (od Azar Nafísí) jsem neodolal a koupil nové vydání tohoto skvostu. Zatím čeká na stále rostoucí hromadě nepřečtených titulů (i když jsem ji vlastně už četl), ale nepochybuji, že na ni časem dojde. Stará láska nerezaví a Lolita nestárne. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *