Literární piknik s 89 Publishers

Možná už sledujete, jak naši rubriku Blogeři plní zajímavé osobnosti. Naprosto nás dostal zájem všech, kteří se s námi chtějí podílet na šíření literatury. Takže jsme se rozhodly je poznat osobně a uspořádaly jsme historicky první literární piknik.

 

Byly jsme nervózní, nebyly si jisté, zda vůbec někdo dorazí, neměly jsme připravený program a naše snaha o pohoštění skončila škemráním o led v nedaleké hospodě. Rozbalily jsme kostkovanou deku se slovy, že v nejhorším případě se prostě budeme jen samy válet ve stínu a opíjet se sangrií. Takže nejhorší případ nevypadal vůbec špatně a my se poddaly svému osudu.

A bylo to lepší, než ten nejoptimističtější scénář, který jsme si představovaly. Holky donesly tolik jídla, že bychom si mohly otevřít stánek s občerstvením, knižní tipy na své srdcovky, ale hlavně tak uvolněnou náladu, že by do nás nikdo neřekl, že jsme klubko introvertů.

Bavily jsme se o literatuře, o našich vzorech, o práci s knihami, ale i o prvních kulinářských pokusech a našich platonických láskách (Martin Veselovský je vážně ohrožen).

Vydržely jsme až do pozdních hodin a nakonec sledovaly západ slunce nad Pražským hradem.

A omlouvám se, ale já se tak dobře bavila, že se mi vůbec nechtělo přerušovat atmosféru focením, takže spoustu okamžiků zůstane jen v našich vzpomínkách. A to je vlastně krásný, ne?

Holky moc děkujeme, že jste dorazily, bylo nám ctí a budeme se těšit, že se tahle událost bude označovat jako první, ale zdaleka ne jako poslední Literární piknik!

 

4 thoughts on “Literární piknik s 89 Publishers”

  1. Lidé na té poslední fotce jsou všichni účastníci literárního pikniku, nebo je tam i nezúčastněná veřejnost? 😉

    1. Recenze by měly být vždy upřímné, bez ohledu na původ daných knih. A sama si cením především těch nestranně kritických – a to i z pohledu člověka, který recenzní výtisky sám rozesílá.
      89P už od začátku funguje spíš jako zdroj tipů ke čtení (snad až na Bábovky, jestli si dobře pamatuji), píšeme často o našich pocitech, ani si to netroufám označovat jako recenze. Za sebe můžu říct, že je to dané především tím, že si knihy dost rozvážně vybírám, a když už se výjimečně netrefím, bez výčitek je odkládám, protože se mi na ně nechce plýtvat čas. A pokud nějakou knihu nedočtu, nepřijde mi fér na ni psát recenzi. To je samozřejmě luxus, který si s recenzními výtisky člověk nemůže dovolit, o to víc si rozmýšlím, o jakou knihu si napsat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *