Líbí se mi schovávat se za knížkou

Jestli si někdo může říkat knihomol, pak je to Marta Kadlecová. Celý její život se točí kolem knih. Martini rodiče pracují v nakladatelství a sama Marta několika také prošla. Nejdříve působila jako překladatelka v nakladatelství Egmont, nyní pracuje v Euromedii jako korektorka elektronických knih z nakladatelství Odeon, Ikar, Knižní klub či Yoli. Je vášnivou čtenářkou Young Adult, v MHD ji vždy potkáte s audioknihou v uších a ve zbytku času se ráda schovává za stránkami knih. Teď zpoza nich vykoukla, aby se mohla stát novou posilou týmu 89 Publishers. Seznamte se s Martou.

 



 

Když to vezmeme hezky od začátku, jak ses vůbec ve světě knih ocitla?

Já jsem měla obrovské štěstí. Oba moji rodiče pracovali každý v jiném nakladatelství. Od doby, kdy jsem byla malá, nosil táta domů hromady knížek, další jsem dostávala od mámy jako vánoční dárky. O četbu u nás tedy vážně nouze nebyla.

Tak to je asi přirozené, že jsi neskončila nikde jinde než zase u knih…

To je pravda. Hned po střední jsem dostala brigádu jako překladatelka u nakladatelství Egmont. Překládala jsem z angličtiny do češtiny – nejdříve články a tenoučké knížky, šílenosti o dvojčatech Olsenových (smích), na tom jsem se ale vypracovala a později už překládala delší a tlustší, mimo jiné třeba Star Wars, které miluju. Ohromně mě taky bavilo překládat pohádky.



 

To bychom měly knížky, které byly dobré, jaká byla ale ta nejhorší, kterou jsi musela překládat? Olsenky nepočítám.

To byla jednoznačně Digitální fotografie – přehledný průvodce. Jejím překladem jsem strávila přes půl roku – čtvrt roku z toho jsem ale jen chodila po knihovnách, půjčovala si všechny knížky o digitálních fotografiích, hledala odborné termíny a přizpůsobovala ty, které žádný překlad neměly. Od té doby se do odborné literatury neženu a zůstávám věrná beletrii.

 

Pokud nejsi Medek, jako překladatel v podstatě jen tlumočíš záměr autora do jiného jazyka.

 

Když mluvíš o přizpůsobování… vždycky mě zajímalo, jak volnou ruku vlastně překladatel má. Do jaké míry se musíš držet předlohy a do jaké míry jsi vlastně sama trochu spisovatel?

Právě tohle je důvod, proč jsem s překlady nakonec přestala. Pokud nejsi Medek (překladatel Harry Pottera pozn. aut.), jako překladatel v podstatě jen tlumočíš záměr autora do jiného jazyka. Nevytváříš originální dílo, musíš se naopak co nejvíc přizpůsobit původnímu stylu. I proto jsem se rozhodla jít studovat tvůrčí psaní – abych se naučila psát a ne jen doslova překládat.

Práce autora a překladatele spolu tedy úzce souvisí – stává se, že se překladatel během práce na knize dostane do kontaktu s jejím autorem?

Ano, občas má překladatel možnost kontaktovat autora, aby si ujasnil jeho záměr, zeptal se třeba na vývoj postavy. Já jsem takhle jednou s autorem konzultovala tykání a vykání, nejdřív jsem mu musela vysvětlit, o co vůbec jde a poté jsme spolu rozebírali vztahy mezi jednotlivými postavami, abych měla jistotu, že se pak v knížce budou oslovovat správně. Tohle je často vidět u českých seriálů – pokud si někdo nedá práci s důkladným překladem, vykají si v něm osoby, které už se znají třeba celé roky.

 

S knihami je to stejné jako s filmy – rozhodně půjde víc lidí na Prci prci prcičky než na American Pie.

 

Když jsme u překladatelských nesmyslů, nikdy jsem nepochopila, proč se občas mění originální název na něco, co s tím původním ani zdaleka nesouvisí.

To může mít několik důvodů. Ten nejčastější je, že pod stejným názvem v češtině už nějaká knížka vyšla. Může se taky stát, že by originální název nedával českým čtenářům smysl, šlo by o nějakou frázi, s kterou by se nedokázali ztotožnit. A nakonec – v originále se často používají jednoslovné názvy, které v angličtině znějí úderně, v češtině to tak ale zpravidla nebývá. A protože si lidi knížky kupují hlavně podle obálky a názvu, jde hlavně o to, aby titul čtenáře zaujal. Je to stejné jako s filmy – rozhodně půjde víc lidí na Prci prci prcičky než na American Pie.

Je pravda, že české překladatelství má i svoji anticenu?

Je, jmenuje se Skřipec a uděluje se v ní cena za nejhorší překlad. Moc ráda chodím na vyhlašování, i když musím říct, že poslední dva roky jsem byla zklamaná – ty překlady nebyly až tak šílené.

Takže to, že se kvalita českého překladu zlepšila, ti přineslo zklamání…

(smích) Jasně, nebyla to už zdaleka taková sranda jako třeba ten rok, kdy nějaká profesorka překládala knížku ze severského jazyka a měla tam podobné perličky jako „uložím si boty do stativu“.

 



 

A tebe chyby tahají za uši dvojnásob – poslední roky pracuješ jako korektorka.

Přesně tak, s překladem jsem už definitivně skončila, teď se věnuju korektuře elektronických knih – už nemám na starosti obsahovou stránku knihy, ale to, aby byla v pořádku na samotném konci procesu tvorby. Kontroluji diakritiku, to aby se text nerozsypal, aby na sebe navazovaly věty… Je to flexibilnější a míň náročná práce, nad překladem člověk sedí od rána do večera.

Jen, odpusť mi přehnanou upřímnost, nezní teda moc zábavně.

(smích) Spousta lidí nechápe, jak mě může taková práce bavit. Taky proto, že při ní nikdy nečtu celé knížky – každou jen rozečtu, abych viděla, v jakém je stavu, a podle toho odhadnu, v čem by mohly být chyby. Zbytek už jenom proskenuju a soustředím se na ten konkrétní aspekt. Mně se ale líbí, že se díky tomu seznámím s knihami, ke kterým bych se jinak nedostala, když bych měla číst každou podrobně. Pokud mě nějaká zaujme, putuje na můj „to read list“, který je zatraceně dlouhý. Co mi ale na práci korektora vyhovuje nejvíc, je to, že jsem neviditelná.

To znamená, že ztělesňuješ představu knihomola v tradičním slova smyslu…

Tak! Líbí se mi schovávat se za knížkou.

 



 

MARTIN KNIŽNÍ TIP: SŮL MOŘE

 

Young adult odehrávající se za druhé světové války byla kombinace, která mě okamžitě zaujala. A nelitovala jsem. Je to skvělá knížka. K Rutě Sepetys mám rozhodně v plánu se ještě vrátit.

 


 

 

 

2 thoughts on “Líbí se mi schovávat se za knížkou”

  1. Těší mě, že poznávám člověka, který i v dnešní době bdí nad jazykem a kvalitou překladů. Jen mi není úplně jasné, zda nová posila týmu znamená, že Marta bude také psát na tento blog vlastní příspěvky. Nebo bude dělat jen korektury?

    1. Marta se stává plnohodnotnou součástí týmu, tedy i redaktorkou 89 Publishers. Rozhodly jsme se trošku rozšířit řady, abychom zachovaly rozmanitost a frekvenci článků 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *