Lesní lišky

Můj muž právě nemiluje, když se mu s nadšením v hlase rozhodnu podrobně vyprávět obsah knížek, které právě čtu, ale ze zdvořilosti to tu a tam přetrpí a statečně předstírá zájem. K jeho smůle se trefil právě do Lesních lišek.

A zatímco já, znavená výkladem, spokojeně usnula, on koukal půl noci do stropu a ráno s kruhy pod očima prohlásil: „Ještě mi někdy povídej o delfínech.”

 

Ne, že by byly Lišky zrovna strašidelné, ale znepokojivé je vskutku vystihuje. Je to takový ten plíživý pocit, který vás nutí občas zvednout oči od stránek, abyste zkontrolovali potemnělou chodbu a po dočtení povídky zírat do blba a říkat si, svět se vážně řítí do háje.

 


13702300_1241382639205129_183442243_o

Chceš se před spaním taky nechat znepokojit?

KLIKNI


 

Lesní lišky jsou průřezem finského podivna, v němž se mísí fantasy, sc-fi, horor, magický realismus, dystopie, mýty i pohádky. A jako zasvěcení do žánru fungují skvěle. Je v nich strašidelná budoucnost, krev, nespecifikovatelné bytosti, mluvící ptáci, vlkodlaci i denní obyčejnosti, a tak si v nich každý divnofanoušek najde to své.

 

Možná právě proto strhli v Čechách takové pozdvižení. Liščí čtenáři se nedělí na dva tábory, právě naopak, kdo Lišky četl, svorně je opěvuje.

 


13987284_1257220120954714_1263414832_o

Chceš se dostat Liškám pod kůži?

KLIKNI


 

Mě ale přeci jen nechte zůstat na půl cesty a říct, že stejně jako všechny sbírky, poskládané z povídek různých autorů, mají i Lesní lišky slabší a silnější chvilky. Kdyby nebylo Čarodějné kolébky, můj podivný křest by právě neutrpěl.

A že, ano, je ohromně zajímavé přečíst si něco, co je tak nové, jiné a divné. Co člověku staví chlupy na rukou a nutí číst s otevřenou pusou. Ale posadilo mě to na zadek? Nedovolilo mi to odtrhnout se od čtení? Udělalo to ze mě novou skalní fanynku podivna? Nemyslím si.

 

Možná jen nejsem na podivno připravená jako na celek.

Asi mě z něj pořád nejvíc dostává to, čemu chci a můžu věřit.

Co je znepokojivé, ale pořád lidské.

Že za jasných nocích po temných lesích běhají stříbřité lišky, kterým není radno dívat se do očí.

 

„Dneska už mi, prosím, nic nevyprávěj.“

 

 


Snímek obrazovky 2016-07-16 v 13.57.49

Koupit Lesní lišky? To chceš!

KLIKNI


 

 

4 thoughts on “Lesní lišky”

  1. Tato antologie je opravdu zvláštní směs. Jsou zde povídky dystopické, kafkovské, mírně hororové i téměř pohádkové. Některé dobré mi trošku připomínaly povídkový výbor z tajemných a detektivních povídek Blázen do Napoleona (autor Takaši Atóda, česky vyšlo v r. 2004). Vůbec mám pocit, že současná finská a japonská literatura mají k sobě docela blízko, alespoň v těch znepokojivých a mysteriózních motivech. 😉

      1. Ještě mě napadá jeden tip na zajímavou knihu finského podivna: Literární spolek Laury Sněžné od Pasi Ilmari Jääskäläinena (autor mrazivé povídky Kéž bychom tu byli taky). Je to opět žánrově těžko zařaditelné, tajemné, napínavé, hravé a navíc ze spisovatelského prostředí. 🙂

  2. Pingback: 89publishers

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *